Vodíková voda zvyšuje antioxidační kapacitu, snižuje oxidační stres a zlepšuje imunitní funkce u zdravých dospělých osob

Výzkum vlivu vodíkové vody (molekulárního vodíku) nabírá v posledních letech na obrátkách.

V tomto článku si shrneme výsledky studie z roku 2020, jejímž cílem bylo zjistit, zda vodíková voda v porovnání s obyčejnou vodou zvyšuje antioxidační kapacitu, snižuje oxidační stres a zlepšuje imunitní funkce u zdravých dospělých osob. Výzkumná studie: Sim M, Kim CS, Shon WJ, Lee YK, Choi EY, Shin DM. Hydrogen-rich water reduces inflammatory responses and prevents apoptosis of peripheral blood cells in healthy adults: a randomized, double-blind, controlled trial. Sci Rep. 2020;10(1):12130.

Odborný popis experimentu

Účastníci
Studie se zúčastnilo celkem 38 zdravých dospělých ve věku 20 až 59 let, kteří byli náhodně zařazeni do skupiny s obyčejnou vodou (n=18) nebo do skupiny s vodíkovou vodou (n=20). Na počátku, kdy studie začala, nebyl mezi oběma skupinami statistický rozdíl ve věku, výšce, hmotnosti, indexu tělesné hmotnosti (BMI) a denním příjmu vody (P>0,05).

Návrh
Randomizovaná, dvojitě zaslepená, kontrolovaná studie

Intervence
Po dobu 4 týdnů pila každá skupina denně 1,5 litru buď obyčejné, nebo vodíkové vody. Vodíková voda byla běžná voda s přídavkem plynného vodíku (H2). Výzkumníci poskytovali vodu ve 3 různých lahvích a nařídili všem účastníkům, aby vypili láhev s vodou do 1 hodiny od jejího otevření, aby se minimalizovaly ztráty rozpuštěného vodíku z těch lahví, které ho obsahovaly.

Měřené výsledky
Výzkumníci měřili následující výsledky:

Antioxidační kapacita vyjádřená biologickým antioxidačním potenciálem (BAP) v séru.
Oxidační stres prostřednictvím hladiny sérových derivátů reaktivních metabolitů kyslíku (d-ROM).
Apoptóza prostřednictvím počtu apoptotických buněk v krvi.
Profily mononukleárních buněk periferní krve (PBMC) pro markery buněčného povrchu včetně CD4, CD8, CD14, CD20 a CD11b
Zánět prostřednictvím signalizace NF-кB (nukleární faktor kappa-light-chain-enhancer aktivovaných B buněk) a exprese prozánětlivých cytokinů (toll-like receptor (TLR)).

Klíčové závěry studie

Byly zjištěny následující poznatky:

U účastníků ve skupině s vodíkovou vodou, kteří byli starší 30 let, došlo k významnému zvýšení BAP ve srovnání se skupinou s čistou vodou.
Marker poškození DNA v důsledku oxidačního stresu (8-Oxo-2'-deoxyguanosin) se významně snížil v obou skupinách (Δ=- 0,94 ± 1,44 ng/ml, P<0,05 ve skupině s obyčejnou vodou; Δ=-1,32 ± 1,05 ng/ml, P<0,001 ve skupině s vodíkovou vodou).
Po 4 týdnech vykazovala skupina s vodíkovou vodou významně nižší procento apoptózy PBMC ve srovnání se skupinou s čistou vodou.
Četnost CD14+ buněk se zvýšila ve skupině s vodíkovou vodou a snížila ve skupině s čistou vodou a tento rozdíl dosáhl statistické významnosti.
Skupina s vodíkovou vodou měla významně nižší hladiny exprese několika cytokinů: interleukinu 1 beta (IL1B), interleukinu 8 (IL8), receptoru pro interleukin 6 (IL6R) a receptoru pro tumor nekrotizující faktor, člen superrodiny 10B (TNFRSF10B) ve srovnání se skupinou s čistou vodou.

Tato klinická studie dodává důvěryhodnost léčebné účinnosti vodíkové vody. Na této studii je navíc zajímavé, že přínos vodíkové vody byl výraznější u osob starších 30 let. Vzhledem k tomu, že stárnutí je často doprovázeno zvýšeným systémovým oxidačním stresem a poškozením, dává smysl, že s přibývajícím věkem se zvyšuje i potřeba zvýšené antioxidační obrany, a proto by tito jedinci měli z vodíkové vody větší prospěch. To platí také pro osoby, které se potýkají s narušenou redoxní rovnováhou a systémovým zánětem v důsledku nemoci.

Důsledky pro praxi
Aktivace imunitního systému a zánět jdou ruku v ruce, protože reaktivní formy kyslíku stimulují imunitní buňky, které způsobují následnou zánětlivou reakci. Snížení základního oxidačního stresu je trvalým klinickým cílem u mnoha pacientů a nalezení bezpečných a účinných intervencí, které to dokáží průběžně, je lákavé, přičemž jedním z takových nástrojů může být použití terapeutického plynného vodíku či vodíkové vody.

Vědecká komunita teprve nyní odhaluje mechanismy působení vodíkové terapie, které jsou různorodé. Patří mezi ně:

• Zvýšení antioxidační aktivity,
• inhibice apoptózy a zánětu,
• modulaci imunitní regulace a
• regulace autofagie, cirkadiánního rytmu a mitochondrií.

Plynný vodík jako terapeutický nástroj je ve vědecké literatuře zkoumán u různých stavů, a to právě díky těmto četným mechanismům účinku. Co nám však výzkum říká konkrétně o vodíku?

Podobně jako terapeutický plynný vodík byla vodíková voda studována u různých skupin pacientů a prokázala pozitivní účinky na antioxidační stav, imunitu a zánět.

Další významné studie staršího data:

Například randomizovaná, placebem kontrolovaná studie z roku 2017 zahrnující pacienty s rakovinou tlustého střeva podstupující chemoterapii ukázala, že vodíková voda pomáhá chránit před poškozením jater způsobeným chemoterapií ve srovnání s placebem.(3) To je v souladu s randomizovanou, placebem kontrolovanou studií z roku 2011 zahrnující pacienty s rakovinou jater, která ukázala, že vodíková voda snižuje oxidační stres vyvolaný zářením, aniž by to narušilo protinádorové účinky ve srovnání s placebem.(4) V této studii bylo také hodnocení kvality života ve skupině s vodíkovou vodou ve srovnání s placebem výrazně lepší.

Na této studii je navíc zajímavé, že přínos vodíkové vody byl významnější u osob starších 30 let.

Metabolický syndrom je další oblastí, v níž roste počet výzkumů týkajících se přínosů vodíkové vody. V pilotní studii z roku 2010, které se zúčastnili jedinci s rizikem vzniku metabolického syndromu, došlo u skupiny, která pila vodíkovou vodu, k 39% nárůstu antioxidačního enzymu superoxiddismutázy (SOD), 8% nárůstu hladiny cholesterolu v lipoproteinech o vysoké hustotě a 13% poklesu celkového cholesterolu.(5) Stejně tak randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie z roku 2020 ukázala, že u skupiny pijící vodíkovou vodu došlo ve srovnání s placebem k významnému snížení hladiny cholesterolu, glukózy a hemoglobinu A1c v krvi a ke zlepšení zánětlivých markerů a redoxní homeostázy.(6)

V pilotní studii z roku 2012, které se zúčastnili pacienti s revmatoidní artritidou (RA), vodíková voda nejen snížila markery oxidačního stresu, ale také zlepšila příznaky RA.(7)

Randomizovaná, kontrolovaná studie z roku 2013 zahrnující pacienty s hepatitidou B ukázala, že vodíková voda zlepšila markery oxidačního stresu a funkci jater ve srovnání s placebem.(8)

Dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie z roku 2017 zjistila, že protizánětlivá a antioxidační aktivita vodíkové vody může mít vliv i na centrální nervový systém. V této studii došlo u skupiny, která pila vodíkovou vodu, ke zlepšení nálady, úzkosti a celkové kvality života ve srovnání s placebem.(9)

Předběžný výzkum také ukazuje, že vodíková voda může pozitivně ovlivňovat střevní mikrobiom. Ve studii, které se zúčastnily mladistvé fotbalistky, se po dvou měsících pití vodíkové vody snížilo množství IL1, IL2 a tumor nekrotizujícího faktoru, zvýšil se SOD, celková antioxidační kapacita a hemoglobin v plné krvi a zlepšila se rozmanitost a početnost střevní flóry.(10)

Závěr

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv uznal plynný vodík jako potravinářskou přídatnou látku se statusem obecně uznávané bezpečnosti (GRAS). Výzkum potvrdil, že vodíková voda je při konzumaci v doporučených dávkách bezpečná.

Jedním z argumentů často uváděných v souvislosti se studiemi vodíkové vody je, že pouhé zvýšení spotřeby vody přinese významné zdravotní výhody a že i mírná dehydratace může přispět k různým onemocněním.(11) Tento argument však neplatí ve studiích, které srovnávají vodíkovou vodu se stejným množstvím konzumované obyčejné vody.

Z klinického hlediska se zdá, že výzkum podporuje používání vodíkové vody při různých stavech, které vyžadují regulaci imunity, zvýšenou antioxidační aktivitu a snížení zánětu. Největším klinickým problémem vodíkové vody byla ještě donedávna cena. V posledních letech však cena přístrojů pro tvorbu molekulárního znatelně klesla na úroveň cen běžné spotřební elektroniky.

Problémem vodíkové vody je její skladování. Autoři výše zmiňované studi neurčili typ obalu, nicméně účastníky poučili, aby vodu vypili do jedné hodiny, jelikož se koncentrace vodíku ve vodě postupně snižuje. Je tedy vhodné vodíkovou vodu pít okamžitě po její výrobě. Pro běžného člověka tedy stačí lahev s kapacitou max. 400ml., tj. o kapacitě jedné sklenice vody.

Citované odborné studie